Türkiye Cumhuriyeti

Prag Büyükelçiliği

Konuşma Metinleri

18. BŘEZEN DEN HRDINÚ PROJEV PANA VELVYSLANCE CIHADA ERGINAYE (Pardubice, 18. březen 2014), 18.03.2014

Každoročně se scházíme na vzpomínkovém shromáždění u příležitosti výročí vítězství u Čanakkale dne 18. března, které bylo zapsano zlatým písmem v národních dějinách Turků. Zároveň vzpomínáme i na naše drahé syny, kteří obětovali své životy za naši vlast.

Při této příležitosti jsme se zde dnes sešli u pomníku vybudovaném na památku hrdinů, kteří přišli z Čanakkale v roce 1916, přes útrapy 1. světové války, kdy jsme bojovali na mnoha různých frontách, a kteří padli jako hrdinové na haličské frontě.

Využívám tuto příležitost, abych vyjádřil velké potěšení, že mohu mezi námi přivítat náměstka primátora pana Jindřicha Taubera, vedoucího Organizačního a právního odboru Krajského úřadu Pardubického kraje pana Miroslava Mocka, jakož i vážené vojenské přidělence různých zemí, kteří slouží v České republice. Pro nás i členy turecké komunity v České republice je velice důležité, že se každoročně účastníte naší vzpomínkové akce a projevujete nám solidaritu v tento důležitý den.

Rovněž skutečnost, že vzpomínkové setkání se koná v Pradubicích, ve městě které se po podpisu Memoranda o porozumění 11 září 2011 stalo partnerským městem Čanakkale, má pro nás velký význam. Věříme, že tato dvě města, která sdílí společnou historii, tímto krokem ještě více sbližují turecký a český lid. Myslíme si, že projekt partnerských měst je důležitým nástrojem k odstraňování předsudků, podporuje vzájemné porozumění, toleranci a vytváří prostředí pro spolupráci. Doufáme, že tento vztah se bude nadále prohlubovat a rád bych zde zdůraznil, že jsme připraveni jej všemožně podporovat.

Chci vás pro osvěžení historické paměti krátce informovat o našich padlých a našich hřbitovech.

V roce 1916 byla první světová válka v plném proudu. Ruská armáda v červnu 1916 zahájila rozsáhlou ofenzívu na haličské frontě proti rakousko-uherským silám. Po rychlém postupu ruských sil v regionu německý vrchní velitel fronty požádal o pomoc osmanské síly. V rámci spojeneckých vztahů s Německem a Rakousko-Uherským císařstvím byla žádost posouzena kladně a osmanský 15. armádní sbor rozmístěný v Gelibolu byl vyslán do této oblasti. Počet vyslaných vojáků se podle různých zdrojů pohyboval od 20.000 do 32.000. Osmanský armádní sbor pod německým velením hrdinně bojoval a splnil své poslání, i když byl nasazován na kritických pozicích a byla na něj kladena velká odpovědnost. Osmanský armádní sbor, tisíce kilometrů od své domoviny, bojoval s příkladným hrdinstvím a v tomto zcela cizím prostředí položilo životy 5000 hrdinů.

Z celkového počtu našich drahých synů, pohřbených v různých zemích jich dnes na českém území leží 1190. Naši hrdinové, kteří zde odpočívají, buď přišli o život v nemocnicích za frontou nebo sem byli jejich ostatky převezeny po válce.

Na vojenském hřbitově v Pardubicích je pohřbeno 508, v Hodonině 387 a ve Valašském Meziříčí 205 hrdinů.

Letošní rok je zároveň 90. výročím navázání diplomatických styků mezi Tureckem a Českou republikou. Mnohé se za uplynulých 90 let změnilo, ale jedna věc, která zůstala stejná, je silné pouto a přátelství mezi našimi národy.

Proto můžeme naše syny, kteří položili své životy při službě své vlasti v této zemi a stali se hrdiny, svěřit našemu příteli a spojenci, České republice. Tři památníky, které máme v České republice, jsou odrazem dějin Turecka i České republiky.

Důkazem významu, který přikládáme tomuto společnému dědictví, je skutečnost, že jsme během minulého roku tyto památníky zrenovovali a zajistili, aby se staly důstojnější památkou na naše hrdiny. Zvláště pak památník v Pardubicích prošel rozsáhlou opravou a jeho součástí jsou jména hrdinů, kteří zde leží. Když se podíváte na jména těch, kteří položili své životy, porozumíte lépe velikosti oběti a významu naší historie. Ahdi syn Ahmeta ze Shkoderu, İslam syn İbrahima z Kosova, Hafız syn Hadji Mehmeta z Comotini, Selim syn Şakira z Mardinu, Mahmut syn Aliho z Bejrutu, Şakir syn İbrahima z Aksaraye, Ali syn Mehmeta z Bartınu a další. Po téměř sto letech rozumíme lépe, čím tito hrdinové, kteří položili životy tisíce kilometrů od svého domova a svých blízkých, v roce 1916 prošli.

Chtěl bych vyjádřit poděkování všem, kdo přispěli k opravě a renovaci našich památníků a rovněž českým úřadům, kteří neodmítli věnovat nám svou podporu.

Obzvláště bych chtěl vyjádřit vděčnost zaměstnancům Krajského úřadu Pardubice a Městského úřadu Pardubice za poskytnutí nezbytné péče našemu vojenskému hřbitovu.

Dále bych rád poděkoval Ministerstvu obrany za perfektní průběhu obřadu.

V tento památný den bych chtěl připomenout, že ministertvo zahraničních věcí jako komunita ztratilo 42 diplomatů při 28 teroristických útocích z arménské strany. Přišli o život právě proto, že byli Turci a protože reprezentovali turecký lid. Jako pracovníci ministerstva zahraničních věcí budeme dál projevovat úctu památce našich hrdinů a po celém světě budeme hájit zájmy naší země a to bez ohledu na to, v jak náročných podmínkách. Při výkonu sých povinností budeme nadále hlásat, že věčné nepřátelství vede pouze k utrpení a že hledání míru by mělo být nejdůležitějším cílem.

Turecký národ měl vždy v úctě své hrdiny a veterány, kteří položili život za svou vlast. Nikdy na ně nezapomeneme. Především chci vyjádřit poděkování členům tureckých ozbrojených sil, dnes zastoupeným panem plukovníkem Bayramem Önelem, a veteránům, kteří brání naši zemi pro budoucnost.

Skláníme se s úctou k vrchnímu veliteli Mustafu Kemalu Ataturkovi a jeho druhům ve zbrani, před hrdiny, kteří obětovali své životy za naši vlast.

Nechť odpočívají v pokoji.

Nyní mi dovolte pozvat imáma mešity v Praze pána Saadettina Eglenceoglu k modlitbě za památku našich hrdinů.